Podlaha

Na počátku byla volba dřevěných podlah ve všech obytných místnostech. Celkem teda asi 190 m2. V původních představách dubové, možná třešeň nebo modřín.....nakonec smrkové. Hraněný prkna, bez pera a drážky, tloušťka 28 mm, šířka 22 cm.
Podlahový rošt ve vodorovině zhotovený partou Vojtěcha Vychytila z KVH hranolů je základem, všechno ostatní svépomocí vlastníma rukama.



V úvaze nad designem podlah jsem řešili jednak barvu - chtěli sme bílou, povrchovou úpravu - chtěli sme kartáčovat, na což nebyl ani čas, ani peníze a ve finále ani síly - takže máme klasicky broušenou. Napojení podlah na stěny je ovlivněný napojením vzduchotechniky a všudypřítomnými výdechy cirkulačního vzduchu. Po obvodu každé místnosti je negativní spára široká tak akorát na hubici vysavače, do který je vzduchotechnika vyvedena. V současnosti bez finální úpravy. I ta ale bude. Všechno bude...



Negativní spára po celém obvodu podlahy evokuje podobu s lodní palubou nebo plošinou zavěšenou do prostoru. Byli sme mile překvapeni.
Dalším detailem, který jsem řešili je samotný vzhled podlahy, její údržbu a stárnutí. Nejvhodnější variantou se nám zdálo vyplnění spár mezi prkny Polyuretanovým tmelem. Ten je pružný, lepí celkem pevně (160 kg/cm2), dá se brousit a je prasácky drahej. V reálu jsme nikde takovou podlahu neviděli, takže i výsledek byl příjemným překvapením. Ve volbě barevnýho provedení vyhrál nejenom z praktickýho hlediska tmel černej. Není na něm totiž vidět eventuelní nepořádek a příjemně kontrastuje s bílým prknem.



Takže samotná montáž celkem jednoduchá. Rošt vycpat vatou, opravit eventuelní závady na vzduchotechnice, prkna nakrátit na požadovanou délku, nanést PU tmel na rošt a styčné plochy prken a prkna přilepit. PU tmel je krom lepidla a vymezením spár i opatřením proti vrzání podlahy, což je u dřeva celkem očekávatelný. Proto důkladné ošetření všech styčnejch ploch dřevo/dřevo. Lepit se daj maximálně 3 prkna, poté tmel zaschne a už s nim nikdo nehne.



K vymezení spáry se používají obkladačské křížky, v našem případě 2,5 mm. Tmel se musí v každé spáře vytlačit v celý dýlce. Případné opravy jsou peklo.



Fixace prken pomocí vrutů s podloužkou (při vertikálním průhybu) a klíny pro doraz při horizontálním průhybu. Vše se odstraní po zaschnutí (v našem případě druhej den, díry po vrutech opravit dřevařským tmelem a po fixaci nejsou ani památky.



Detail napojení podlahy a krbové stěny. Ta měla nad podlahou "levitovat", což má mít na starosti drobná mezera mezi podlahou a spodní řadou kamene.



8 tejdnů práce a podlahy jsou položený. Stačí ořezat přebytečnej vytlačenej tmel, obrousit, projít, opravit vady a chyby, ručně přebrousit, znova opravit a přebrousit, pak eště jednou a může se lakovat. Použili jsme voskový olej tvrdý.



Detail napojení dvou místností t. č. bez příčky - Stelly pokoj. Souběh prken se neskutečně vydařil.



Průběh negativní spáry a zachování pravoúhúhlosti...



Zaříznutí negativní spáry v chodbě - na 11 metrech taky celkem výkon...



Takhle nějak to pak vypadá v detailu...



...a v ploše. Jsme spokojení.

Byli jsme truhláři, brusiči, lakýrníci i přidavači, tři měsíce práce, ušetřenejch víc jak 100 modrejch bankovek a skvělej pocit nad tím, co člověk dokáže, když jednoduše chce. Výsledek je jak jinak než užasnej.

Krbová stěna - dokončení

Jak jsem již popisoval, prakticky celý léto jsme mimo jiné dodělávali asi největší šperk našeho domu, kterým je krbová stěna v obývacím pokoji. Pověstnou perlou bylo osazení krbové vložky.
Jedná se o dánský várobek designérské firmy Hwam, automatická věstavěná krbová vložka Hwam I 30/55 s výkonem 7 kW (4 - 10).



Vložka je osazená dvířky s vertikálním posunem a čelním zasklením bez rámečku, trojitým přívodem vzduchu - primární vzduch pro hoření polen, sekundární pro spalování dřevoplynu a oplach čelního skla proudem vzduchu pro automatické čistění zasklení dvířek. Plynulou regulaci obstarává automatický bi-metalický regulátor osazený na zadní straně tělesa, manuální regulaci výkonu ruční ovladač spřažený se zmíněným automatem.



Celkem přímeným důsledkem automatický regulace je zatápění zcela opačně, než je člověk zvyklej. Na dno se dá několik větších polen, na ně menší, navrch třísky a kousek papíru nebo podpalovače, škrtne se a během pár minut všechno prohoří, nic se nebortí, nepadá, nekouří... (video na jutubu)



Velmi rychle jsme zjistili, že je to nejlepčí ( a asi i nejdražší ) televize, kterou sme si mohli koupit.


Pohled dovnitř s lahví vína je ale neskutečnej....
(takže vemte lahev a přijeďte se přesvědčit ;-)

krbová stěna II.

několik málo obrázků z kamenickýho intermezza...
když už jsme s tchánem vyzdili jádro krbový stěny, zbejvalo už jenom nainstalovat břidlici.
Kámen jsem koupil ve Lhotce na Moravě. V současný době je jedná asi o jedinej hlubinnej důl v Čechách. Co jsem se ptal borců, kámen těžej v sálech velkejch jako 2 fotbalový hřiště, stropy 50 m vysoký, je jich celkem 17, všechny okolo 150 m pod zemí.

Ve dvou lidech od pondělí do neděle asi tak 200 kodin práce, každej kámen tak tři až čtyři krát v ruce, celkem 4 palety, což je 4,8 tuny kamene, celkem vodmanipulováno okolo 13ti tun za tejden.


Technologie je vcelku jednoduchá. Je třeba vybírat kameny,který k sobě tvarem i barvou nějak seděj, skládat k sobě, podle potřeby někde přiříznout, uštípnout, podložit a všechno přilepit flexibilním lepidlem. Spáry nespárovat!


Půdorysem jádra stěny je tvar písmene U. Jednak proto, aby ve zdi zbylo místo pro krbovou vložku a její napojení na kouřovod, ale i kvůli tomuhle třetímu rozměru. Ta hloubka z toho dělá masu.Ještě jeden boční pohled...
Mimo jiný je na stěně trám, kterej na kterým leží nosná část střechy a při přitížení střechy sněhem se ze stěny stáva plnohodnotná nosná zeď posilující statiku domu.


...a je vidět přes celý dům...


A konečně výsledek našeho snažení. zbývá ještě jednou omýt, napenetrovat, osadit vložkou...

Mimochodem, původní inspirac pro nás byla krbová stěna postavená v domě v Bělkovicích. Když tak na to koukam, tak můžu bejt docela spokojenej...

krbová stěna

když máme komín, musíme taky osadit krb. krb bude osazenej ve stěně, která bude obložená břidlicí. Stěna stojí na samostatným základu, na kterým je položený pěnosklo. HiFi materiál, kterej slouží hlavně jako tepelnej izolant k přerušení tepelnýho mostu. Je to taková lepší pemza.
Řez krbovou stěnou.


Ivouš pokládá pěnosklo


"Pak příjde partička bulharů s kobinačkama a letlampou a....."


stavba krbový zdi. na žádný fotce nejsem proto, že bych nestavěl, ale proto, že sem fotil. ale je fakt, že bez tchána bych tam lepil cihly eště neska a takhle by to určitě nevypadalo.


Výsledek eště není kompletní, ale stojí za to. Otvor příjde osadít vložkou HWAM I30/55, stěna obložit břidlicí. Pak zaběhnout na pojišťovnu a můžeme topit.

osazení komínu

vzhledem k tomu, že nechceme topit jenom elektrikou, museli sme osadit i komín. To zase přijela partička kominíků vod Bedřicha Třísky, co má bráchu kominíka Třísku v Kostelci a krom toho, že byla děsná prdel byl za 3 hodiny taky komín.


Komin od firmy Roca Teplice. není teplej, ale lakovanej. nechtěl jsem nerezový čůro přes celej barák, tak sme ho nechali stříknout RAL Anthracit Grey matt. vypadá to hodně dobře. Není vidět a ztrácí se v okolní šedi. A až zešedne fasáda, nebude vidět vůbec.


Průchod obvodovou stěnou domu a kominík č. 1. Dobrej týpek.


Ještě jednou díra do zdi a týpek č. 2. Taky dobrej týpek.


Dodělanej průchod stěnou. snad nevyhoříme.


To stejný s dodělanou parozábranou.


Týpek číslo 1 instaluje první díl, co vypadá jako skříň na urnu. Naštěstí nejsou ty vymetací dvířka prosklený.


Instalace třetího dílu...;-)


Kominíckej týmworkink...


finito. je pěknej, šedivej.

finishujem v interiéru...

Docela dlouho jsme nepublikovali, takže pár obrázků z konce zimy. Od začátku prosince u nás řádila partička gentlemanů se sponkovačkama a sádrou. Čekal jsem, že to, co jsem chtěl udělat, bude trvat maximálně 6 neděl. Nakonec se zdrželi 4 měsíce.


Koncem listopadu jsem dokončovali fasádu a uvnitř se postupně pochystávalo na sádrokartony. Krom koordinace včech sítí to obnášelo hlavně vyrovnat všechny stěny a příčky tak, aby nebyl barák nakonec vlnitej jak střešní plech.

Chodba domu je dlouhá skoro 15 metrů, nerovnosti příček byly v řádu centimerů. Po srovnání a záklopu je stěna rovná, jak když střelí.


Chodba po zaklopení. Z prostoru, kterej je ve většině domů mrtvým prostorem, se nám podařilo udělat vyjímečný místo. Bude to hřiště, herna, zahrada i dráha pro koloběžky.


Zárubně dveří se dotýkaj nebe. u nás už ve čtyřech metrech.


...a zase ten světlík

Tlaková zkouška vody za náma. Super.

snad je to 100% sichr...

hezky nám to začíná...

hned po výletě na věž Bára sem zdokumentoval i stavbu. Konečně vysvitlo slunce a mohl jsem nafotit fasádu v celý tý kráse...

Modřínová fasáda vypadá fakt nádherně. Jednou sice zestárne, ale i to patří k životu. Teď je nová, mladá a čerstvá...

Ještě že ty okna vypadaj jako že jsou úplně čistý. Lesknou se jak zrcadla. Realita je sice trochu jiná, ale to vlastně ani nevadí když to vypadá tak, jak to vypadá.

Stále chybí komín...

V neděli kolem třetí byl už skoro úplněk. Docela zajímavá kulisa...

Nakonec bordel uvnitř a já...

Výlet za inspirací...

První letošní prosluněnej víkend jsme jeli na výlet čerpat inspiraci. Už dlouho se mi honí hlavou myšlenka, jak z našeho kopce udělat místo, který bude ještě lepším, než je teď. Už v tuhle dobu nám poskytuje nekonečný množství parádních výhledů, trávíme tam hodně času a já sem dostal nápad, kterým ho přetvořit na unikát. Je to jeden z mejch dlouhodobejch plánů a čas ukáže, jestli ho dokážeme společnejma silama zrealizovat a přivést ho na svět. Já tomu ale věřím.
Na kopci bych chtěl postavit něco, co nebude jen stavbou, ale povýší malý kopec nad celé okolí. Něčím takovým může bejt nejspíš rozhledna. A vzhledem k tomu, jaký stavby se nám líběj, jaký materiály máme rádi a jaký cesty si při plnění snů hledám, jsme nemohli jet jinám než na kopec, kde je Bára.
Věž Bára je krásná rozhledna zasazená do rovinaté krajiny 5 km jižně od východočeský Chrudimi, byla postavená v roce 2009 poté, co její předchůdkyni smetlo tornádo, ale mnohem víc zajímavýho o ní vypráví sám autor Martin Rajniš zde.
Takže ode mne nanejvíš pár obrázků.

Cesta k rozhledně...stejně jako cesta ke všem snům. Často člověka přivede na scestí.

Základní info pro informacechtivé

A Bára...

...z čelního pohledu

Detail vstupního portálu modřínové Báry s dubovým točitým schodištěm. Mimochodem, schodiště je přes systém kladek zavěšené na horní plošinu, nestojí tedy na zemi a tím stabilizuje a ztužuje celou stavbu.

Zajímavá perspekiva nad vstupem.

Několik detailů z útrob Báry.





Zajímavé konstrukční prvky. Krom kladek a lan taky pružiny a gabiony. Docela mě překvapuje, že to ještě někdo nevobral jako Rajnišův Transborder.

Vedle rozhledny stojí turistický občarstvení/hráň. Postavená stejně jako rozhedna sama. Konstrukce působí neskutečně lehce a vzdušně. Před větrem se tam ale asi člověk moc neschová.

S Bárou ve skupině...

Bára stojí na kraji skály, sice nad skládkou, ale divá se do širokého obzoru a sluší ji to.
Všem přeju hodně úspěchů na cestách ke snům a čisté obzory.